Třída: hmyz (Insecta), Řád: dvoukřídlí (Diptera), Čeleď: octomilkovití (Drosophilidae)
Chov octomilek je velmi nenáročný a u nelétavých forem dostupných v prodejnách chovatelských potřeb se nemusíme bát jejich úniku (rychle lezou, ale dají se snadno znovu odchytit). Nevyžadují žádné speciální životní podmínky a ke konzumace jim postačí zbytky ovoce (dočasně) nebo můžeme vytvořit nějakou formu živné půdy. Osobně se mi osvědčila želatina do níž jsem před ztuhnutím zamíchala cukr (nezbytná složka) a kukuřičný šrot nebo částečně rozvařené ovesné vločky. Na povrch jsem nanesla tenkou vrstvu hustého roztoku kvasnic a nechala odpočinout do druhého dne. Poté jsem jednoduše sklepala dospělé jedince z jiné chovné nádoby a založila nový chov. Jako chovné nádoby poslouží zavařovací sklenice či seříznuté pet-lahve do nichž jen nesmíme lít živnou půdu příliš horkou, aby se nezdeformovali. Láhve pak je potřeba překrýt porézním papírem (ubrousek, papírová utěrka…) čímž zajistíme chovu větrání, ale zároveň zabráníme páření s létavými formami z okolí což by nám při souhře více faktorů mohlo chov zcela znehodnotit. K uchycení papíru snadno poslouží gumička či provázek.
Chov jsem v jedné nádobě ponechala zhruba do chvíle, kdy polovina živné půdy ztmavla působením chovaných jedinců. Poté jsem systematicky dospělce přesouvala do nové chovné nádoby a starý chov postupně utlumila. Pro manipulaci i odlov dospělců jsou lepší menší chovné nádoby. Samotný odlov pak je snadný pomocí igelitového sáčku do nějž dospělé jedince sklepeme. Pokud je budeme přesunovat jednotlivě, nebo pinzetou, můžeme je na krátkou dobu například právě v sáčku uzavřít v ledničce. Nemusíme se bát, že by je chlad usmrtil, i když tak mohou vypadat. Jakmile se ohřejí, budou zase pobíhat jako předtím.
Jsou tak maličké, ale podívejte na ty jejich očička, jako korálky
